Shounen

Fakir: Ty jsi ve skutečnosti kachna. Já jsem se ve skutečnosti... Já jsem se ve skutečnosti pořád za někým schovával. Nikoho jsem ochránit nedokázal.

Kačka: Myslela jsem si, že se snažím kvůli Mýtovi. Dělala jsem to kvůli sobě?

Drosselmeyer: Snažíš se psát zodpovědně, viď? Právě proto ti to nejde. Příběhy je třeba psát volně, bezohledně, měl by ses jen poddat svým pocitům.

Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Onen muž měl moc přetvářet příběhy ve skutečnost, a tak mu lidé, kteří se obávali, že vyvolá tragické události, uťali ruce. Po mužově smrti si lidé zhluboka oddechli. Muž však po utětí rukou napsal vlastní krví ještě jeden příběh. Vyprávěl o něm samém, kterak pokračuje ve spřádání příběhů i po smrti.

Havran: Od nemluvněte jsem tě vychoval a dával ti pít svou vznešenou krev, ale ty jsi přece jen hloupá lidská holka.