Become
my son!
Citáty se značkou překladu neoficiální (nejlepší)
Filtry
Edel: Nechť se těm, kdož svůj osud přijmou, dostane štěstí. Nechť se těm, kdož svému osudu čelí, dostane slávy.
Mýtos: Až mi vyřízneš srdce, polib ho a obarvi své rty do ruda mou krví!
Kačka: Páni, takové krásné oči. Mám pocit, že se v nich utopím. Ale... vypadají tak smutně.
Rút: Byla sice obdařena krásou, šikovností a silou, ale není jí souzeno, aby byla se svým princem. Ve chvíli, kdy mu vyzná lásku, změní se v záblesk světla a zmizí.
Edel: Pravda je malá stydlivá věcička. Přibliž se a skryje se celičká. Pravda je malá osamělá věc. Můžeš jí utíkat, chytí tě přec.
Kačka: Neuvěřím, že nic nedokážu, dokud se nepokusím. Svůj příběh si stvořím sama!
Rút: Hlubiny zoufalství. Je tu takový klid. Nikdo mi tu nelže, nikoho nemusím nenávidět. Nic tu není. Ani láska. Stačí jen stále tančit, než zpráchnivím.
Vypravěčka: Byl jednou jeden šťastný princ. Onen šťastný princ neměl ani zdání o bolestné minulosti ani o bolestných věcech příštích. Jednoho dne ho zaplavilo uklidňující teplo. Z onoho tepla nevyzařoval jen klid, nýbrž také neštěstí, bolest a osamění.
Kačka: V tancování totiž platí, že čím víc člověk cvičí, tím je to zábavnější!
Drosselmeyer: Ne v každém příběhu žijí šťastně až na věky.
Mistr Kocour: Dobrá, dobrá, tiše. Pokud se neztišíte, budete si mě muset vzít.
K studentkám.
Mýtos: Chtěl bych se setkat s Tutu. Když na Tutu myslím, naplňuje mě touha setkat se s ní. Chtěl bych s ní být pořád.
Lilie: Kdybys věčně něco nekazila, nebyla bys to ty, tak se tím netrap.
K Kačce.
Princezna Tutu: Omlouvám se. Nedokážu tě ochránit před utrpením. Protože jediné, co dokážu, je vrátit ti srdce.
Vypravěčka: Bylo jednou jedno dítě. Svět se tomu dítěti zdál být plný zázraků. Proč? Nač? Jak? Sotva se vyjasnila jedna záhada, objevily se dvě nové. Sotva se vyjasnily dvě záhady, objevily se čtyři nové. Sotva se vyjasnily čtyři záhady, objevilo se jich nepočítaně. Časem začaly všechny ty záhady ono dítě pohlcovat.
Kačka: Jsem kachna. Ve skutečnosti jsem jen pták. Jenže princ vidí princeznu Tutu v krásných šatech. To nejsem já.
Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Onen muž psal příběh o statečném a krásném princi, který měl přemoci lstivého Havrana. Když muž zemřel, Havran i princ z příběhu unikli. Aby Havrana uvěznil, vyjmul si princ vlastní srdce. Použil zapovězenou sílu, jíž byl obdarován pouze on. Havran byl sice nadobro uvězněn, princovo srdce se však roztříštilo, a střípky se roznesly po celém městě. Od té doby se ve městě mísí pohádky se skutečností... a stal se z něj svět, kde neskutečné již není neskutečným.
Kačka: Celou dobu se procházíme a povídáme si, takže už jsme kamarádky.
K Rút.
Vypravěčka: Byla jednou jedna dívka. Ona dívka se neměla vdát za svého milého, nýbrž za muže, kterého jí vybrali rodiče. Věděla, že ji její nastávající velmi miluje, ale nemá ji její milý rád ještě více? Dívka se nemohla rozhodnout. Jak mezi těmi dvěma váhala, nakonec si ani sama nebyla jista, koho z nich vlastně miluje.
Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Příběh, který onen muž psal, vyprávěl o šťastném princi, jenž všechny miloval a všemi byl milován. Všichni lidé chtěli mít jeho lásku jen pro sebe, a zlý havran jedno po druhém jejich milující srdce uzobával. Čím více je princ miloval a čím více se je snažil zachránit, tím více si na lásce lidí havran pochutnával. Nakonec si havran pomyslel: „Rád bych okusil i princovo srdce, to nejlahodnější ze všech.“
Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Onen muž se věnoval psaní a vyprávění příběhů, smrti se však vzepřít nedokázal. Jeho poslední příběh vyprávěl o statečném a krásném princi, který měl přemoci lstivého Havrana. Nyní však jejich boj bude trvat až na věky věků. „Už toho mám dost!“ zařval Havran. „Už toho mám dost!“ zvolal také udatný princ. Havran uprchl z příběhu a princ, v honbě za ním, učinil totéž. Poté si princ vyjmul vlastní srdce a s pomocí zapovězené síly Havrana uvěznil. V tu chvíli se odkudsi ozvalo: „To je skvělé.“ To zamručel ten muž, jenž už měl být mrtvý.
Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Příběh se zastavil a spolu se svým srdcem přišel princ také o vlídnost k lidem a o vzpomínky na svůj udatný boj. Střípky princova srdce, rozptýlené po celém městě, hledaly, kam by se mohly uchýlit, a útočiště nacházely v prázdných místech lidských srdcí. Příběhy mnohých z těch, jejichž srdcí se střípky zmocnily, se řádně zamotaly.
Vypravěčka: Byl jednou jeden mladý muž, který chtěl probudit princeznu, již čarodějnice kletbou uvrhla do věčného spánku. Tu se však ozval šeptající hlas: „Probudit princeznu ze snění? Jaká krutá věc.“ Že by princezna netoužila po probouzejícím polibku a raději spala navěky?
Drosselmeyer: Neexistuje přeci nic nudnějšího než dokonalá hrdinka.
Fakir: Já... Takovému potupnému osudu se nepoddám! Změním ho.
Edel: Kdo je šťastnější? Člověk, který stále sní, nebo člověk, který se ze sna probudil?
Loid Forger: Vytvořit svět kde děti nemusí plakat... Byl můj cely důvod, proč jsem se stal špiónem.
Kačka: Neflákám se, jen si dávám pauzu; to můžu.
Kačka: Když jsem princeznou Tutu, dokážu zatančit jakýkoli tanec. Ale jsem to vážně já? Nebo někdo jiný?
Kačka: Některé věci se jen tak přes noc nezmění.
Edel: Bojíš se tmy? Vidím, že tě zahaluje temnota nejistoty. Ovšem pokud chceš pro někoho zazářit, nesmíš se tmy bát.
Vypravěčka: Byla jednou jedna dívka, která velice milovala tanec. Ona dívka se dopustila omylu a nazula si pár rudých střevíců, které ji přimějí tančit až na věky věků. Dívka tančila dnem i nocí – Jejda. Toto je vlastně jiný příběh. Ačkoli... Možná tak docela jiný není.
Mýtos: Když jsem sám, je tak temno a chladno.
Vypravěčka: Byla jednou jedna princezna, jež byla vychovávána s velkou péčí. Jednoho dne se princezna proplížila kolem stráží a poprvé v životě se vykradla ze zámku. Ať však běžela, jak daleko chtěla, vně zámku se rozléhal jen nekonečný les, temný jako noc. Než se princezna nadála, nemohla uniknout z lesa ani se vrátit do zámku. V onom království byl uvnitř zámku celý svět.
Mýtos: I když to bolí, když na tebe myslím, cítím, že se v mém srdci probouzí malé světýlko. Pokud se ztratíš, cítím, že to světýlko vyhasne a zmizí. Z toho mám strach.
Paulo: Některé sny se nesplní. Ale nikde není psáno, že můžeš mít jen jeden sen.
Kačka: Kdybych mohla být holka a mohla stát principálu Mýtovi po boku, pak jednou... Jednou by se mi možná podařilo vrátit mu do tváře úsměv.
Nalezeny citátů: 91