Become
my son!
Citáty z „Princess Tutu“ (seriál, 2002)
Filtry
Princess Tutu (seriál, 2002)
epizoda 1
Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Onen muž se věnoval psaní a vyprávění příběhů, smrti se však vzepřít nedokázal. Jeho poslední příběh vyprávěl o statečném a krásném princi, který měl přemoci lstivého Havrana. Nyní však jejich boj bude trvat až na věky věků. „Už toho mám dost!“ zařval Havran. „Už toho mám dost!“ zvolal také udatný princ. Havran uprchl z příběhu a princ, v honbě za ním, učinil totéž. Poté si princ vyjmul vlastní srdce a s pomocí zapovězené síly Havrana uvěznil. V tu chvíli se odkudsi ozvalo: „To je skvělé.“ To zamručel ten muž, jenž už měl být mrtvý.
Kačka: Páni, takové krásné oči. Mám pocit, že se v nich utopím. Ale... vypadají tak smutně.
Mistr Kocour: Dobrá, dobrá, tiše. Pokud se neztišíte, budete si mě muset vzít.
K studentkám.
epizoda 2
Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Onen muž psal příběh o statečném a krásném princi, který měl přemoci lstivého Havrana. Když muž zemřel, Havran i princ z příběhu unikli. Aby Havrana uvěznil, vyjmul si princ vlastní srdce. Použil zapovězenou sílu, jíž byl obdarován pouze on. Havran byl sice nadobro uvězněn, princovo srdce se však roztříštilo, a střípky se roznesly po celém městě. Od té doby se ve městě mísí pohádky se skutečností... a stal se z něj svět, kde neskutečné již není neskutečným.
Kačka: Kdybych mohla být holka a mohla stát principálu Mýtovi po boku, pak jednou... Jednou by se mi možná podařilo vrátit mu do tváře úsměv.
Edel: Nechť se těm, kdož svůj osud přijmou, dostane štěstí. Nechť se těm, kdož svému osudu čelí, dostane slávy.
Drosselmeyer: Nesmíte zapomínat na to, že Kačka je kačka.
epizoda 3
Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Příběh se zastavil a spolu se svým srdcem přišel princ také o vlídnost k lidem a o vzpomínky na svůj udatný boj. Střípky princova srdce, rozptýlené po celém městě, hledaly, kam by se mohly uchýlit, a útočiště nacházely v prázdných místech lidských srdcí. Příběhy mnohých z těch, jejichž srdcí se střípky zmocnily, se řádně zamotaly.
Edel: Pravda je malá stydlivá věcička. Přibliž se a skryje se celičká. Pravda je malá osamělá věc. Můžeš jí utíkat, chytí tě přec.
Rút: Byla sice obdařena krásou, šikovností a silou, ale není jí souzeno, aby byla se svým princem. Ve chvíli, kdy mu vyzná lásku, změní se v záblesk světla a zmizí.
Drosselmeyer: Ne v každém příběhu žijí šťastně až na věky.
epizoda 4
Vypravěčka: Byla jednou jedna nešťastná láska, jež neměla být nikdy opětována. Jen to však ke zrození příběhu nestačí. Muž, který měl tuto milostnou tragédii odvyprávět, již není na tomto světě. Láska je navěky zoufalá a příběh žije dále. Jelikož přišel o svého vypravěče, příběh bloudí a hledá své zakončení.
Kačka: Když jsem princeznou Tutu, dokážu zatančit jakýkoli tanec. Ale jsem to vážně já? Nebo někdo jiný?
epizoda 5
Vypravěčka: Byl jednou jeden šťastný princ. Onen šťastný princ neměl ani zdání o bolestné minulosti ani o bolestných věcech příštích. Jednoho dne ho zaplavilo uklidňující teplo. Z onoho tepla nevyzařoval jen klid, nýbrž také neštěstí, bolest a osamění.
Edel: Bojíš se tmy? Vidím, že tě zahaluje temnota nejistoty. Ovšem pokud chceš pro někoho zazářit, nesmíš se tmy bát.
epizoda 6
Vypravěčka: Byl jednou jeden mladý muž, který chtěl probudit princeznu, již čarodějnice kletbou uvrhla do věčného spánku. Tu se však ozval šeptající hlas: „Probudit princeznu ze snění? Jaká krutá věc.“ Že by princezna netoužila po probouzejícím polibku a raději spala navěky?
Edel: Kdo je šťastnější? Člověk, který stále sní, nebo člověk, který se ze sna probudil?
Paulamoni: Ze sna se člověk vždycky nakonec probudí. Musí se z něj probudit.
Paulo: Mým snem je okouzlit tvým tancem lidi na celém světě. Proto se snažím navrhovat program šitý tobě na míru. Co říkáš, Paulamoni? Nechceš snít můj sen se mnou?
epizoda 7
Vypravěčka: Bylo jednou jedno dítě. Svět se tomu dítěti zdál být plný zázraků. Proč? Nač? Jak? Sotva se vyjasnila jedna záhada, objevily se dvě nové. Sotva se vyjasnily dvě záhady, objevily se čtyři nové. Sotva se vyjasnily čtyři záhady, objevilo se jich nepočítaně. Časem začaly všechny ty záhady ono dítě pohlcovat.
Rút: Vždy jsem měla oči jen pro Mýta. Zda srdce má, nebo ne, nezmění nic na tom, že ho miluji. A budu ho milovat dál. Pořád jsem se ho nenamilovala dost.
Mýtos: I když to bolí, když na tebe myslím, cítím, že se v mém srdci probouzí malé světýlko. Pokud se ztratíš, cítím, že to světýlko vyhasne a zmizí. Z toho mám strach.
epizoda 8
Vypravěčka: Kdysi žil jeden bojovník. Aby ochránil svého druha, vzal mu onen bojovník život. Kdysi byl jeden meč. Onen meč neustále bojoval za mír. Uvědomil si, že má–li mír ochránit, nemá jinou možnost než zabít toho, kdo jej třímá. A tak vzal svému majiteli život. Bojovník i meč soudili, že neměli ve svém konání na výběr, skutečně to však bylo správné? Dosud si nejsou jisti odpovědí, a tak bezcílně bloudí.
Mýtos: Chtěl bych se setkat s Tutu. Když na Tutu myslím, naplňuje mě touha setkat se s ní. Chtěl bych s ní být pořád.
Princezna Tutu: Omlouvám se. Nedokážu tě ochránit před utrpením. Protože jediné, co dokážu, je vrátit ti srdce.
Kačka: Jsem kachna. Ve skutečnosti jsem jen pták. Jenže princ vidí princeznu Tutu v krásných šatech. To nejsem já.
epizoda 9
Vypravěčka: Byla jednou jedna dívka, která velice milovala tanec. Ona dívka se dopustila omylu a nazula si pár rudých střevíců, které ji přimějí tančit až na věky věků. Dívka tančila dnem i nocí – Jejda. Toto je vlastně jiný příběh. Ačkoli... Možná tak docela jiný není.
Nalezeny citátů: 88
