Citáty se značkou „smrt“ (nejlepší)

Mina Misasa: Pokud zemřeme, zajímá mě, jestli budu mít přes 100 milionů sledujících. Skutečně se proměníme v prach a zemřeme? Pokud to chcete zjistit, dejte mi odběr.

Rút: Hlubiny zoufalství. Je tu takový klid. Nikdo mi tu nelže, nikoho nemusím nenávidět. Nic tu není. Ani láska. Stačí jen stále tančit, než zpráchnivím.

Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Onen muž se věnoval psaní a vyprávění příběhů, smrti se však vzepřít nedokázal. Jeho poslední příběh vyprávěl o statečném a krásném princi, který měl přemoci lstivého Havrana. Nyní však jejich boj bude trvat až na věky věků. „Už toho mám dost!“ zařval Havran. „Už toho mám dost!“ zvolal také udatný princ. Havran uprchl z příběhu a princ, v honbě za ním, učinil totéž. Poté si princ vyjmul vlastní srdce a s pomocí zapovězené síly Havrana uvěznil. V tu chvíli se odkudsi ozvalo: „To je skvělé.“ To zamručel ten muž, jenž už měl být mrtvý.

Vypravěčka: Kdysi žil jeden bojovník. Aby ochránil svého druha, vzal mu onen bojovník život. Kdysi byl jeden meč. Onen meč neustále bojoval za mír. Uvědomil si, že má–li mír ochránit, nemá jinou možnost než zabít toho, kdo jej třímá. A tak vzal svému majiteli život. Bojovník i meč soudili, že neměli ve svém konání na výběr, skutečně to však bylo správné? Dosud si nejsou jisti odpovědí, a tak bezcílně bloudí.

Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Všechny příběhy, které upředl, se staly skutečností, a tak král, šlechta i zámožní občané za oním mužem přicházeli, aby jim nějaký příběh napsal. Když se však jejich přání splnila, zalekli se jeho moci a začali k němu chovat odpor. A proto když onen muž zemřel, lidé jásali, že strůjce jejich neštěstí je pryč. Nikdo neslyšel, jak se onen mrtvý muž posměšně chechtá.

Vypravěč: Júsuke Urameši, 14 let. Má to být hlavní postava tohoto příběhu. Vypadá to ovšem, že náhle zemřel.

Lucy: V našem světě se neproslavíš tím, jak žiješ... ale jak umřeš.

Vypravěčka: Byla jednou jedna zamilovaná dívka. „Chtěla bych svému milovanému říci, co k němu cítím, ale v tu chvíli by má láska mohla být ta tam.“ Každý den trpěla a takto se soužila. Nic nejedla, dokonce nemohla ani oka zamhouřit. Nakonec zemřela, aniž by kdy dokázala své city sdělit. Muž, kterého milovala, se však o dívce nikdy nedozvěděl... a sezdal se s jinou ženou, s níž žil šťastně až do smrti.

Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Onen muž měl moc přetvářet příběhy ve skutečnost, a tak mu lidé, kteří se obávali, že vyvolá tragické události, uťali ruce. Po mužově smrti si lidé zhluboka oddechli. Muž však po utětí rukou napsal vlastní krví ještě jeden příběh. Vyprávěl o něm samém, kterak pokračuje ve spřádání příběhů i po smrti.

Jimmy Kurosaki: Viděl jsem hodně týpků, kterým z toho hvízdlo. Silné implantáty z těla prostě vytlačí duši a oni pak balancují na pokraji nicoty. Vždycky to s nima dopadne stejně. Buď z toho zešílí, nebo se nechají zabít.

Vypravěčka: Byl jednou jeden rytíř. Onen rytíř za žádných okolností ve své službě nezaváhal. Nezaváhal, ani když měl připravit o život svou milou. Byl na to hrdý. Onen rytíř však nedokázal než vykonávat svou službu, dokonce i po smrti stále hledá nějakou, kterou by vykonal. Říká se, že ten rytíř, který se stal přízrakem, v ruce třímá zkrvavený meč, jímž proklál srdce své milé.

Júsuke Urameši: Každá nepozornost znamená smrt, je? Z nějakého důvodu se ale stejně strašně bavím.

Vypravěčka: Byla jednou jedna dívka s nespoutanými křídly. Muž, který ji miloval, si pomyslel: „Kdybych jí ta křídla svázal, už bychom se ani na okamžik nemuseli rozloučit.“ Avšak když dívčina křídla zavinul do kouzelného šátku, křídla téměř v mžiku odpadla a dívka zemřela. Onen muž netušil, že dívčina křídla byla pramenem jejího života.