Citáty se značkou „srdce“ (nejlepší)

Mýtos: Až mi vyřízneš srdce, polib ho a obarvi své rty do ruda mou krví!

Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Onen muž psal příběh o statečném a krásném princi, který měl přemoci lstivého Havrana. Když muž zemřel, Havran i princ z příběhu unikli. Aby Havrana uvěznil, vyjmul si princ vlastní srdce. Použil zapovězenou sílu, jíž byl obdarován pouze on. Havran byl sice nadobro uvězněn, princovo srdce se však roztříštilo, a střípky se roznesly po celém městě. Od té doby se ve městě mísí pohádky se skutečností... a stal se z něj svět, kde neskutečné již není neskutečným.

Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Příběh, který onen muž psal, vyprávěl o šťastném princi, jenž všechny miloval a všemi byl milován. Všichni lidé chtěli mít jeho lásku jen pro sebe, a zlý havran jedno po druhém jejich milující srdce uzobával. Čím více je princ miloval a čím více se je snažil zachránit, tím více si na lásce lidí havran pochutnával. Nakonec si havran pomyslel: „Rád bych okusil i princovo srdce, to nejlahodnější ze všech.“

Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Příběh se zastavil a spolu se svým srdcem přišel princ také o vlídnost k lidem a o vzpomínky na svůj udatný boj. Střípky princova srdce, rozptýlené po celém městě, hledaly, kam by se mohly uchýlit, a útočiště nacházely v prázdných místech lidských srdcí. Příběhy mnohých z těch, jejichž srdcí se střípky zmocnily, se řádně zamotaly.

Princezna Tutu: Omlouvám se. Nedokážu tě ochránit před utrpením. Protože jediné, co dokážu, je vrátit ti srdce.

Rút: Vždy jsem měla oči jen pro Mýta. Zda srdce má, nebo ne, nezmění nic na tom, že ho miluji. A budu ho milovat dál. Pořád jsem se ho nenamilovala dost.

Drosselmeyer: Nyní se princi vrátily všechny střípky jeho srdce!
Kačka: Co? Vážně?! Takže teď...
Drosselmeyer: Ano, právě teď určitě trpí.

Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Princ a havran, o nichž psal, unikli z jeho příběhu a dali se do boje. Jejich střet skončil, když si princ vyjmul vlastní srdce a s pomocí zapovězené síly havrana uvěznil. Onen princ bez srdce potkal jednoho dne ve městě kachnu. Díky své lásce k princi se kachna proměnila v princeznu a shromáždila ztracené střípky princova srdce. Jeden za druhým se princi vrátily jeho pocity, až nakonec získal zpět i schopnost milovat. A žili šťastně až do smrti. Anebo nežili? Princezně je přeci předurčeno, že ve chvíli, kdy se princi vyzná ze své lásky, změní se v záblesk světla a zmizí.

Mýtos: Díky tvému krásnému srdci se rozvíjejí krásné květy.