Citáty (nejlepší), stránka 2

Motoko Kusanagi: Ať je to šlechetná nabídka nebo ne, musíme se rozhodnout každý za sebe. Pak musíme najít nejlepší výsledek pro ostatní.

Lilie: Kdybys věčně něco nekazila, nebyla bys to ty, tak se tím netrap.

Paulo: Některé sny se nesplní. Ale nikde není psáno, že můžeš mít jen jeden sen.

Kačka: Když jsem princeznou Tutu, dokážu zatančit jakýkoli tanec. Ale jsem to vážně já? Nebo někdo jiný?

Edel: Kdo je šťastnější? Člověk, který stále sní, nebo člověk, který se ze sna probudil?

Drosselmeyer: Neexistuje přeci nic nudnějšího než dokonalá hrdinka.

Edel: Bojíš se tmy? Vidím, že tě zahaluje temnota nejistoty. Ovšem pokud chceš pro někoho zazářit, nesmíš se tmy bát.

Vypravěčka: Byla jednou jedna dívka, která velice milovala tanec. Ona dívka se dopustila omylu a nazula si pár rudých střevíců, které ji přimějí tančit až na věky věků. Dívka tančila dnem i nocí – Jejda. Toto je vlastně jiný příběh. Ačkoli... Možná tak docela jiný není.

Kačka: Páni, to je nádhera!
Lilie: Úplný opak Kačky.
Piqué: Ono se jí to dotklo.
Lilie: Ale ne, vážně se jí to dotklo? Rozkošné!

Vypravěčka: Byla jednou jedna nešťastná láska, jež neměla být nikdy opětována. Jen to však ke zrození příběhu nestačí. Muž, který měl tuto milostnou tragédii odvyprávět, již není na tomto světě. Láska je navěky zoufalá a příběh žije dále. Jelikož přišel o svého vypravěče, příběh bloudí a hledá své zakončení.

Edel: Plamen může temnotu osvětlit. Avšak bez tmy jeho záři nespatříš.

Loid Forger: Vytvořit svět kde děti nemusí plakat... Byl můj cely důvod, proč jsem se stal špiónem.

Jú Ominae: Využíváš Boha k ospravedlnění své reformace světa! Sám moc dobře víš... že zneužíváš Boha, abys unikl svým zločinům! Ty nejsi Bůh. Jsi člověk! O naší budoucnosti... rozhodneme my!

Jorge: Jedna bitva právě skončila. Dokud jsou ale lidé naživu, proti něčemu bojovat musí. A taky ten boj sami od sebe nemůžeme vzdát.
Enmík: Jorgi, co to říkáš s tak vážným výrazem na tváři?
Jorge: Jsem vypravěč.

Kačka: Neflákám se, jen si dávám pauzu; to můžu.

Rút: Mýte, nechceš jí dělat partnera pro pas de deux?
Kačka: Co? Mýtos?
Fakir: Ne, Mýtos ne. Půjdu já.
Kačka: Proč se do toho motáš?

Mýtos: I když to bolí, když na tebe myslím, cítím, že se v mém srdci probouzí malé světýlko. Pokud se ztratíš, cítím, že to světýlko vyhasne a zmizí. Z toho mám strach.

Paulo: Mým snem je okouzlit tvým tancem lidi na celém světě. Proto se snažím navrhovat program šitý tobě na míru. Co říkáš, Paulamoni? Nechceš snít můj sen se mnou?

Makoto: Spirála. Spirály jsou v galaxiích, tajfunech a dokonce i v biomolekulách. Jsou přirozeným vzorcem života.

Paulamoni: Ze sna se člověk vždycky nakonec probudí. Musí se z něj probudit.

Kiwi: Dneska jsem podělala, na co jsem sáhla. Byl to fakt den blbec.

Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Onen muž se pokoušel spřádat příběhy i po smrti, příběh se však ne a ne rozeběhnout. Muži došla trpělivost a povolal do příběhu kachnu. Kačenka se snažila pomoci princi, až svou roli překonala a zamilovala se do prince. Jakožto pouhé kachně jí však bylo souzeno, že jednoho dne zmizí v záblesku světla. Ano, to byl dojemný konec, pro který se příběh rozhodl.

S566: Lidé jsou stroje vybavené nejpokročilejší technologií.

Weston Fields: „Vývojáři musí vyrábět roboty tak, aby pomáhali lidem, ne, aby jim ubližovali.“ To je jedno staré pravidlo robotiky. Kéž by ho lidé zvládli aplikovat na sebe.

Fakir: Mýtos se mění. V Mýta, jakého neznám.

Mukuro: Hiei... Hlavně mi teď neříkej, že budeš žít pro to, abys mě porazil. To bych byl fakt smutný.

Botan: Ani tě slyšet nepotřeboval. Díky tomu, že jste byli zajedno, přesně cítil, co si myslíš. Prostě jen opětoval tvoje city.
Júsuke: Kuwabara? Takový nechutný kecy si nech!

Fakir: Já... Takovému potupnému osudu se nepoddám! Změním ho.

Vypravěčka: Byla jednou jedna princezna a ta byla držena v zajetí. Byla uvězněna v zámku krále démonů. Přišla o svobodu, a tak jí nezbylo než tančit jako loutka podle démonových not. Jednoho dne hrdina, jenž chtěl princeznu zachránit, vyzval krále démonů na souboj. Neměl však nejmenší šanci krále porazit. Hrdina netušil, že sám je loutkou, kterou stvořil král démonů.

Makoto: Koloběh destrukce a obnovy se opakuje. Od Velkého třesku před 13,8 miliardami let se atomy, ze kterých jsou naše těla, spojily, staly se hvězdami, spálily se, byly stlačeny a uvolněny. Znovu vytvoří spirálu, zamíchají se, a pak rozdělí. Jednoho dne, až vymře život a Země skončí, znovu se staneme součástí velké spirály.

Vypravěčka: Byl jednou jeden princ, jenž se zamiloval do krásné bílé labutě. Padl však do hanebné léčky, kterou nastražila černá labuť, a nakonec svou milovanou bílou labuť zradil. Bezděčně svou lásku slíbil černé labuti. Přesto vše však bílá labuť nemyslí na sebe, ale snaží se pomoci milovanému princi. Nyní nadešel okamžik, který hloubku jejich lásky důkladně prověří.

Mýtos: Je to zvláštní, viď? Miluji všechny na světě a chci je chránit. A přesto taky chci, aby všechna láska světa patřila mně. Co z toho jsem skutečně já? Chci lásku. Ale je v pořádku jenom být milován? Já nevím. Moje hrdost pořád bloudí v temnotě.

Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Všechny příběhy, které upředl, se staly skutečností, a tak král, šlechta i zámožní občané za oním mužem přicházeli, aby jim nějaký příběh napsal. Když se však jejich přání splnila, zalekli se jeho moci a začali k němu chovat odpor. A proto když onen muž zemřel, lidé jásali, že strůjce jejich neštěstí je pryč. Nikdo neslyšel, jak se onen mrtvý muž posměšně chechtá.

Mistr Kocour: Každý někdy nabude dojmu, že se mu nikdy nepodaří dosáhnout jeho snu. Avšak usmyslet si, že s tím nelze nic udělat, to je pouze způsob, jak se ukonejšit při ztrátě motivace.

Bowman: Nezáleží na tom, jak úžasný je lidský intelekt, tahle planeta ho snadno pohltí a spláchne. Lidská láska a nenávist nezůstanou. Ale život a činy přetrvají. Ty a já jsme jeho součástí. Proto můžeme stát na této zemi. Proto se můžeme dívat na tento výhled. Přesto se lidé budou hrabat v minulosti a toužit po znovuzískání někdejší slávy. Ani přeměnou starověkých relikvií v moc a zbraně se tento pohled před námi nezmění.

Hermie: Jen se na ni podíváš, zahřeje tě u srdce, viď? Mám z ní pocit, jako by byla plná lásky. Když ji tvořil, určitě na někoho myslel.
Kačka: Možná na vás!

Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Onen muž měl moc přetvářet příběhy ve skutečnost, a tak mu lidé, kteří se obávali, že vyvolá tragické události, uťali ruce. Po mužově smrti si lidé zhluboka oddechli. Muž však po utětí rukou napsal vlastní krví ještě jeden příběh. Vyprávěl o něm samém, kterak pokračuje ve spřádání příběhů i po smrti.

Leon S. Kennedy: Nemůžeš zachránit zemi, pokud jsou ti její obyvatelé u prdele.

Kačka: Fakír je silný. I když nedrží meč, je Mýtovým rytířem.

Mistr Kocour: Mí studenti se budou brát dříve než já! Nic nemůže učitele potěšit více!