Citáty (nejlepší)

Filtry
Jósuke Šibazaki: Muž, který si zvolí konzoli SEGA, nemůže žít takový obyčejný život.
Karre: Nežij pro někogo jiného! Dokud žiješ, jsi volná! A můžeš si vybrat vlastní osurd!
Spike Spiegel: Co se má stát, stane se.
Edel: Nechť se těm, kdož svůj osud přijmou, dostane štěstí. Nechť se těm, kdož svému osudu čelí, dostane slávy.
Mýtos: Až mi vyřízneš srdce, polib ho a obarvi své rty do ruda mou krví!
Kačka: Páni, takové krásné oči. Mám pocit, že se v nich utopím. Ale... vypadají tak smutně.
Rút: Byla sice obdařena krásou, šikovností a silou, ale není jí souzeno, aby byla se svým princem. Ve chvíli, kdy mu vyzná lásku, změní se v záblesk světla a zmizí.
Malen: Ty jsi z baletní školy?
Kačka: Víš, kreslení mi vůbec, ale vůbec nejde.
Malen: Proto se přece učíš balet.
Kačka: Jenže ani balet mi nejde.
Edel: Pravda je malá stydlivá věcička. Přibliž se a skryje se celičká. Pravda je malá osamělá věc. Můžeš jí utíkat, chytí tě přec.
Kačka: Mýtos ani neví, jaké to je být zamilován. I když ho Rutka miluje. Není to smutné?
Edel: Smutné?
Kačka: Je, viďte?
Edel: Smutné kvůli Mýtovi? Rút? Nebo kvůli tobě?
Kačka: Neuvěřím, že nic nedokážu, dokud se nepokusím. Svůj příběh si stvořím sama!
Konoha B. Nanase: Pokud dítěti ukazujete pouze filtrované věci podle vašich předsudků, vyroste z něj dobrý člověk? Pokud mu ukážete syrový svět, vyroste z něj špatný člověk?
Bright: Umělá inteligence, která přestane myslet, ztratí důvod své existence.
Taijó: Teď můžeme jenom sedět a čekat.
Tója: Ne, unikneme. Musíme být v pohybu.
Taijó: My Japonci nejsme v takových situacích příliš zběsilí nebo zbrklí.
Tója: Ve filmech o zombících je to naopak. Ti, kteří jen sedí, nakonec umřou.
Mina Misasa: Pokud zemřeme, zajímá mě, jestli budu mít přes 100 milionů sledujících. Skutečně se proměníme v prach a zemřeme? Pokud to chcete zjistit, dejte mi odběr.
Rút: Hlubiny zoufalství. Je tu takový klid. Nikdo mi tu nelže, nikoho nemusím nenávidět. Nic tu není. Ani láska. Stačí jen stále tančit, než zpráchnivím.
Vypravěčka: Byl jednou jeden šťastný princ. Onen šťastný princ neměl ani zdání o bolestné minulosti ani o bolestných věcech příštích. Jednoho dne ho zaplavilo uklidňující teplo. Z onoho tepla nevyzařoval jen klid, nýbrž také neštěstí, bolest a osamění.
Kačka: V tancování totiž platí, že čím víc člověk cvičí, tím je to zábavnější!
Mistr Kocour: Dobrá, dobrá, tiše. Pokud se neztišíte, budete si mě muset vzít.
K studentkám.
Lilie: Kdybys věčně něco nekazila, nebyla bys to ty, tak se tím netrap.
K Kačce.
Princezna Tutu: Omlouvám se. Nedokážu tě ochránit před utrpením. Protože jediné, co dokážu, je vrátit ti srdce.
Mýtos: Chtěl bych se setkat s Tutu. Když na Tutu myslím, naplňuje mě touha setkat se s ní. Chtěl bych s ní být pořád.
Drosselmeyer: Ne v každém příběhu žijí šťastně až na věky.
Vypravěčka: Bylo jednou jedno dítě. Svět se tomu dítěti zdál být plný zázraků. Proč? Nač? Jak? Sotva se vyjasnila jedna záhada, objevily se dvě nové. Sotva se vyjasnily dvě záhady, objevily se čtyři nové. Sotva se vyjasnily čtyři záhady, objevilo se jich nepočítaně. Časem začaly všechny ty záhady ono dítě pohlcovat.
Kačka: Celou dobu se procházíme a povídáme si, takže už jsme kamarádky.
K Rút.
Kačka: Jsem kachna. Ve skutečnosti jsem jen pták. Jenže princ vidí princeznu Tutu v krásných šatech. To nejsem já.
Vypravěčka: Byla jednou jedna dívka. Ona dívka se neměla vdát za svého milého, nýbrž za muže, kterého jí vybrali rodiče. Věděla, že ji její nastávající velmi miluje, ale nemá ji její milý rád ještě více? Dívka se nemohla rozhodnout. Jak mezi těmi dvěma váhala, nakonec si ani sama nebyla jista, koho z nich vlastně miluje.
Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Onen muž psal příběh o statečném a krásném princi, který měl přemoci lstivého Havrana. Když muž zemřel, Havran i princ z příběhu unikli. Aby Havrana uvěznil, vyjmul si princ vlastní srdce. Použil zapovězenou sílu, jíž byl obdarován pouze on. Havran byl sice nadobro uvězněn, princovo srdce se však roztříštilo, a střípky se roznesly po celém městě. Od té doby se ve městě mísí pohádky se skutečností... a stal se z něj svět, kde neskutečné již není neskutečným.
Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Příběh se zastavil a spolu se svým srdcem přišel princ také o vlídnost k lidem a o vzpomínky na svůj udatný boj. Střípky princova srdce, rozptýlené po celém městě, hledaly, kam by se mohly uchýlit, a útočiště nacházely v prázdných místech lidských srdcí. Příběhy mnohých z těch, jejichž srdcí se střípky zmocnily, se řádně zamotaly.
Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Onen muž se věnoval psaní a vyprávění příběhů, smrti se však vzepřít nedokázal. Jeho poslední příběh vyprávěl o statečném a krásném princi, který měl přemoci lstivého Havrana. Nyní však jejich boj bude trvat až na věky věků. „Už toho mám dost!“ zařval Havran. „Už toho mám dost!“ zvolal také udatný princ. Havran uprchl z příběhu a princ, v honbě za ním, učinil totéž. Poté si princ vyjmul vlastní srdce a s pomocí zapovězené síly Havrana uvěznil. V tu chvíli se odkudsi ozvalo: „To je skvělé.“ To zamručel ten muž, jenž už měl být mrtvý.
Fakir: Já... Takovému potupnému osudu se nepoddám! Změním ho.
Vypravěčka: Byl jednou jeden mladý muž, který chtěl probudit princeznu, již čarodějnice kletbou uvrhla do věčného spánku. Tu se však ozval šeptající hlas: „Probudit princeznu ze snění? Jaká krutá věc.“ Že by princezna netoužila po probouzejícím polibku a raději spala navěky?
Kačka: Neflákám se, jen si dávám pauzu; to můžu.
Mýtos: Když jsem sám, je tak temno a chladno.
Vypravěčka: Byla jednou jedna dívka, která velice milovala tanec. Ona dívka se dopustila omylu a nazula si pár rudých střevíců, které ji přimějí tančit až na věky věků. Dívka tančila dnem i nocí – Jejda. Toto je vlastně jiný příběh. Ačkoli... Možná tak docela jiný není.
Edel: Kdo je šťastnější? Člověk, který stále sní, nebo člověk, který se ze sna probudil?
Mýtos: I když to bolí, když na tebe myslím, cítím, že se v mém srdci probouzí malé světýlko. Pokud se ztratíš, cítím, že to světýlko vyhasne a zmizí. Z toho mám strach.
Drosselmeyer: Neexistuje přeci nic nudnějšího než dokonalá hrdinka.
Edel: Bojíš se tmy? Vidím, že tě zahaluje temnota nejistoty. Ovšem pokud chceš pro někoho zazářit, nesmíš se tmy bát.
Rút: Mýte, nechceš jí dělat partnera pro pas de deux?
Kačka: Co? Mýtos?
Fakir: Ne, Mýtos ne. Půjdu já.
Kačka: Proč se do toho motáš?

Nalezeny citátů: 139