Citáty (nejnovější), stránka 4

Kiwi: K životu kyberpunkerů utíkají buď lidi, kteří nemají co ztratit, nebo naivní snílci.

Jimmy Kurosaki: Viděl jsem hodně týpků, kterým z toho hvízdlo. Silné implantáty z těla prostě vytlačí duši a oni pak balancují na pokraji nicoty. Vždycky to s nima dopadne stejně. Buď z toho zešílí, nebo se nechají zabít.

Lucy: V našem světě se neproslavíš tím, jak žiješ... ale jak umřeš.

Maine: Pistole je pro kyberpunkery spíš takovej talisman pro štěstí. Měl bys ji mít po ruce stejně jako kondomy.

Kačka: Kdybych mohla být holka a mohla stát principálu Mýtovi po boku, pak jednou... Jednou by se mi možná podařilo vrátit mu do tváře úsměv.

Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Onen muž psal příběh o statečném a krásném princi, který měl přemoci lstivého Havrana. Když muž zemřel, Havran i princ z příběhu unikli. Aby Havrana uvěznil, vyjmul si princ vlastní srdce. Použil zapovězenou sílu, jíž byl obdarován pouze on. Havran byl sice nadobro uvězněn, princovo srdce se však roztříštilo, a střípky se roznesly po celém městě. Od té doby se ve městě mísí pohádky se skutečností... a stal se z něj svět, kde neskutečné již není neskutečným.

Mistr Kocour: Dobrá, dobrá, tiše. Pokud se neztišíte, budete si mě muset vzít.

Kačka: Páni, takové krásné oči. Mám pocit, že se v nich utopím. Ale... vypadají tak smutně.

Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Onen muž se věnoval psaní a vyprávění příběhů, smrti se však vzepřít nedokázal. Jeho poslední příběh vyprávěl o statečném a krásném princi, který měl přemoci lstivého Havrana. Nyní však jejich boj bude trvat až na věky věků. „Už toho mám dost!“ zařval Havran. „Už toho mám dost!“ zvolal také udatný princ. Havran uprchl z příběhu a princ, v honbě za ním, učinil totéž. Poté si princ vyjmul vlastní srdce a s pomocí zapovězené síly Havrana uvěznil. V tu chvíli se odkudsi ozvalo: „To je skvělé.“ To zamručel ten muž, jenž už měl být mrtvý.

Spike Spiegel: Co se má stát, stane se.

Karre: Nežij pro někogo jiného! Dokud žiješ, jsi volná! A můžeš si vybrat vlastní osurd!

Anya: Lidé odtud vypadají jako odpad.
Loid: Kde ses to naučila?

Loid Forger: Vytvořit svět kde děti nemusí plakat... Byl můj cely důvod, proč jsem se stal špiónem.

Anya Forger: Táta je největši lhář na světě. Ale... je to hustý lhář.

Shin: Kouzla používáme jedině na čaroděje. Nemám to rád. Je to jako šikana.

Leon S. Kennedy: Jason kašle na spravedlnost. Chce, aby svět poznal skutečnou hrůzu. Jako on a jeho chlapi. Chce, aby ji ochutnali všichni. A až se tak stane, chce všechno spálit na prach.

Jason: Víš, čím to celé začíná? Začíná to strachem. Jo. Lidi. Lidi se bojí neznámého. Není nic horšího než my sami. Jako druh... Jsme nepředvídatelní. A krutí. Obzvlášť v situaci, kdy chceme přežít. Jo. Už staří Řekové to vystihli. „Na světě je spousta hrůz, ale lidé jsou ze všeho nejhorší.“

Leon S. Kennedy: Nemůžeš zachránit zemi, pokud jsou ti její obyvatelé u prdele.

Leon S. Kennedy: Spěte sladce, šmejdi.