Citáty (nejnovější)

Filtry
Bright: Umělá inteligence, která přestane myslet, ztratí důvod své existence.
Taijó: Teď můžeme jenom sedět a čekat.
Tója: Ne, unikneme. Musíme být v pohybu.
Taijó: My Japonci nejsme v takových situacích příliš zběsilí nebo zbrklí.
Tója: Ve filmech o zombících je to naopak. Ti, kteří jen sedí, nakonec umřou.
Mina Misasa: Pokud zemřeme, zajímá mě, jestli budu mít přes 100 milionů sledujících. Skutečně se proměníme v prach a zemřeme? Pokud to chcete zjistit, dejte mi odběr.
Rút: Hlubiny zoufalství. Je tu takový klid. Nikdo mi tu nelže, nikoho nemusím nenávidět. Nic tu není. Ani láska. Stačí jen stále tančit, než zpráchnivím.
Jósuke Šibazaki: Muž, který si zvolí konzoli SEGA, nemůže žít takový obyčejný život.
Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Onen muž se pokoušel spřádat příběhy i po smrti, příběh se však ne a ne rozeběhnout. Muži došla trpělivost a povolal do příběhu kachnu. Kačenka se snažila pomoci princi, až svou roli překonala a zamilovala se do prince. Jakožto pouhé kachně jí však bylo souzeno, že jednoho dne zmizí v záblesku světla. Ano, to byl dojemný konec, pro který se příběh rozhodl.
Fakir: Ty jsi ve skutečnosti kachna. Já jsem se ve skutečnosti... Já jsem se ve skutečnosti pořád za někým schovával. Nikoho jsem ochránit nedokázal.
Kačka: Myslela jsem si, že se snažím kvůli Mýtovi. Dělala jsem to kvůli sobě?
Drosselmeyer: Snažíš se psát zodpovědně, viď? Právě proto ti to nejde. Příběhy je třeba psát volně, bezohledně, měl by ses jen poddat svým pocitům.
Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Onen muž měl moc přetvářet příběhy ve skutečnost, a tak mu lidé, kteří se obávali, že vyvolá tragické události, uťali ruce. Po mužově smrti si lidé zhluboka oddechli. Muž však po utětí rukou napsal vlastní krví ještě jeden příběh. Vyprávěl o něm samém, kterak pokračuje ve spřádání příběhů i po smrti.
Havran: Od nemluvněte jsem tě vychoval a dával ti pít svou vznešenou krev, ale ty jsi přece jen hloupá lidská holka.
Jorge: Jedna bitva právě skončila. Dokud jsou ale lidé naživu, proti něčemu bojovat musí. A taky ten boj sami od sebe nemůžeme vzdát.
Enmík: Jorgi, co to říkáš s tak vážným výrazem na tváři?
Jorge: Jsem vypravěč.
Mukuro: Hiei... Hlavně mi teď neříkej, že budeš žít pro to, abys mě porazil. To bych byl fakt smutný.
Šinobu Sensui: Za chvilku budete svědky historické události. Uvidíte tvory, o kterých se vypráví, všichni je znají, ale nikdo je neviděl. Démoni třídy A jsou opravdové modly hodné uctívání. Žádné cizí hvězdy nebo sportovci!
Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Příběh, který onen muž psal, vyprávěl o šťastném princi, jenž všechny miloval a všemi byl milován. Všichni lidé chtěli mít jeho lásku jen pro sebe, a zlý havran jedno po druhém jejich milující srdce uzobával. Čím více je princ miloval a čím více se je snažil zachránit, tím více si na lásce lidí havran pochutnával. Nakonec si havran pomyslel: „Rád bych okusil i princovo srdce, to nejlahodnější ze všech.“
Bowman: Nezáleží na tom, jak úžasný je lidský intelekt, tahle planeta ho snadno pohltí a spláchne. Lidská láska a nenávist nezůstanou. Ale život a činy přetrvají. Ty a já jsme jeho součástí. Proto můžeme stát na této zemi. Proto se můžeme dívat na tento výhled. Přesto se lidé budou hrabat v minulosti a toužit po znovuzískání někdejší slávy. Ani přeměnou starověkých relikvií v moc a zbraně se tento pohled před námi nezmění.
Vypravěčka: Byla jednou jedna princezna a ta byla držena v zajetí. Byla uvězněna v zámku krále démonů. Přišla o svobodu, a tak jí nezbylo než tančit jako loutka podle démonových not. Jednoho dne hrdina, jenž chtěl princeznu zachránit, vyzval krále démonů na souboj. Neměl však nejmenší šanci krále porazit. Hrdina netušil, že sám je loutkou, kterou stvořil král démonů.
Suzuko Kawahara: Jsi příliš často na internetu. Měl by ses víc zajímat o skutečný svět.
K Jú.
Jú Ominae: Využíváš Boha k ospravedlnění své reformace světa! Sám moc dobře víš... že zneužíváš Boha, abys unikl svým zločinům! Ty nejsi Bůh. Jsi člověk! O naší budoucnosti... rozhodneme my!
Jú Ominae: Je jedno, jak vědecky pokročilý jsi, lidé se přírodě nemohou rovnat. I když jsi civilizace bohů.
Botan: Pan Enmík si konečně vyndá dudlík. A když tak udělá... Ale ne! Udělala jsem kvůli tomu povyk, ale ani nevím, co to znamená!
Sakjó: Moje hráčské srdce mi nedovolí nedodržet, co jsem slíbil.
Mýtos: Je to zvláštní, viď? Miluji všechny na světě a chci je chránit. A přesto taky chci, aby všechna láska světa patřila mně. Co z toho jsem skutečně já? Chci lásku. Ale je v pořádku jenom být milován? Já nevím. Moje hrdost pořád bloudí v temnotě.
Makoto: Koloběh destrukce a obnovy se opakuje. Od Velkého třesku před 13,8 miliardami let se atomy, ze kterých jsou naše těla, spojily, staly se hvězdami, spálily se, byly stlačeny a uvolněny. Znovu vytvoří spirálu, zamíchají se, a pak rozdělí. Jednoho dne, až vymře život a Země skončí, znovu se staneme součástí velké spirály.
Hibiki: Nejsem člověk, za kterého jsem se vždy považoval. Když jsi přišla ty, stal jsem se svým skutečným já. Protože ty jsi sem přišla.
Kai: Jen si to nahrajte. Budete mít jen záběry své prohry!
Hrobník: Více zhlédnutí znamená víc peněz za tento měsíc.
Makoto: Spirála. Spirály jsou v galaxiích, tajfunech a dokonce i v biomolekulách. Jsou přirozeným vzorcem života.
Antikvář: Některé věci je dobré znát, některé ne.
Mistr Kocour: Každý někdy nabude dojmu, že se mu nikdy nepodaří dosáhnout jeho snu. Avšak usmyslet si, že s tím nelze nic udělat, to je pouze způsob, jak se ukonejšit při ztrátě motivace.
Kačka: Fakír je silný. I když nedrží meč, je Mýtovým rytířem.
Vypravěčka: Byla jednou jedna princezna, jež byla vychovávána s velkou péčí. Jednoho dne se princezna proplížila kolem stráží a poprvé v životě se vykradla ze zámku. Ať však běžela, jak daleko chtěla, vně zámku se rozléhal jen nekonečný les, temný jako noc. Než se princezna nadála, nemohla uniknout z lesa ani se vrátit do zámku. V onom království byl uvnitř zámku celý svět.
Mistr Kocour: Poslední dobou jste ještě méně soustředěná než dříve. Téměř se zdá, jako by vás opustilo nadšení. Usmyslela jste si snad, že nic nedokážete, a tak se ani nesnažíte zlepšit se?
Enmík: Sny těch bez špetky pudu sebezáchovy... přináší neuvěřitelnou zkázu nejen ostatním, ale hlavně jim samým.
Vypravěčka: Byl jednou jeden muž a ten zemřel. Všechny příběhy, které upředl, se staly skutečností, a tak král, šlechta i zámožní občané za oním mužem přicházeli, aby jim nějaký příběh napsal. Když se však jejich přání splnila, zalekli se jeho moci a začali k němu chovat odpor. A proto když onen muž zemřel, lidé jásali, že strůjce jejich neštěstí je pryč. Nikdo neslyšel, jak se onen mrtvý muž posměšně chechtá.
Kurama: On do ní spadl úplně sám.
Hiei: Je to opravdový pitomec.
Genkai: Ne, je to pitomec a ještě k tomu blbec.
Mistr Kocour: Mí studenti se budou brát dříve než já! Nic nemůže učitele potěšit více!
Genkai: Říkal jsi, že se schovávám za spravedlnost. O to mi ale vůbec nejde. Jen je mezi těmi, co nemám ráda, dost grázlů.
Vypravěčka: Byla jednou jedna dívka. Ona dívka se neměla vdát za svého milého, nýbrž za muže, kterého jí vybrali rodiče. Věděla, že ji její nastávající velmi miluje, ale nemá ji její milý rád ještě více? Dívka se nemohla rozhodnout. Jak mezi těmi dvěma váhala, nakonec si ani sama nebyla jista, koho z nich vlastně miluje.
Hermie: Jen se na ni podíváš, zahřeje tě u srdce, viď? Mám z ní pocit, jako by byla plná lásky. Když ji tvořil, určitě na někoho myslel.
Kačka: Možná na vás!
Hermie: Láska je krásná, ale lidé kvůli ní také trpí a jsou smutní, viď? Těžko se říká, že někoho miluješ. Všichni v sobě své pocity dusí.

Nalezeny citátů: 131